20.11.2024 Nemám peníze, byt chci opustit. Majitelka trvá na tříměsíční výpovědní lhůtě Bydlím v nájemním bytě a mám smlouvu na dobu určitou do.. více »
10.8.2024 Už je to více než rok, co politické tahanice pár měsíců před volbami vyústily v to, že Brno stále nemá nový územní plán a veškerá výstavba.. více »
29.7.2024 Na nemovitostní trh se vrací jeho dlouholetý tahoun. Ještě před třemi lety tvořili lidé financující nákup bytu hypotékou zhruba polovinu.. více »
22.7.2022 Letošní vedra sledují s velkým znepokojením zejména obyvatelé měst, která trpí fenoménem takzvaných tepelných ostrovů. Kromě problémů s horkem se lidé děsí i účtů za elektřinu za nadměrné používání klimatizace a větráků. Bohužel o využívání zelených střech a fasád se více diskutuje, než realizuje.
V hustě zastavěných oblastech měst jsou zelené střechy a fasády významným pomocníkem v boji s horkem. Přitom přehřívání ve městech způsobuje i znečištění vzduchu a menší množství srážek.
Proč města přicházejí o déšť? Horký vzduch stoupající z rozehřátých betonových ploch nad město znemožňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti a mraky jsou tak často vytěsněny mimo pevninu nebo do míst, kde je teplota nižší. Teprve tam se tvoří srážky.
„Během dne je rozdíl v teplotách v centru města oproti okolní krajině jeden až tři stupně Celsia, večer však může dosahovat až deseti stupňů,“ říká Josef Hoffmann ze společnosti Isover, Saint-Gobain. Teplotní rozdíl mezi fasádami z klasických materiálů, jako je beton a sklo, a těmi zelenými s rostlinami, může být dokonce až 50 °C. To se samozřejmě odráží v teplotě interiéru.
Oproti lesnímu ekosystému je v městském vzduchu desetkrát vyšší koncentrace oxidu siřičitého, dvacetkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého a dokonce třicetkrát vyšší koncentrace oxidu uhelnatého i prachu. Všechny tyto částice přitom škodí lidskému zdraví.
Podle odborníků může za velká letní horka ve městech v posledních letech úbytek zeleně, kterou nahrazují plochy zastavěné betonem. To vede k situaci, kdy je přerušen přirozený koloběh srážkové vody, protože nepropustný beton jí neumožňuje, aby se vsákla do půdy a poté zase vypařila.
„Města nehospodaří s dešťovou vodou rozumně. Pokud totiž nějaká spadne, snaží se ji co nejrychleji odvést do kanalizace či odvodňovacích kanálů. Pokud nastane sucho, voda chybí,“ popisuje Milan Majerčík ze společnosti M2C, která se zabývá integrovaným facility managementem.
Výhoda zelených ploch spočívá tak v tom, že voda uložená ve vegetační střeše či fasádě musí pro odpaření odebrat teplo. Tím okolí zbavuje tepla a ochlazuje jej. Vegetační porosty navíc absorbují mnohem méně slunečních paprsků než asfaltový či betonový povrch. Přínos energeticky úsporného vegetačního řešení tkví ve schopnosti akumulovat srážkovou vodu, měnit odtokové parametry, předcházet zahlcování stokové sítě a především vodu pozvolna odpařovat.
Zdroj: https://www.idnes.cz/bydleni/energie/zelene-strechy-fasady.A220715_132644_uspory-energii_rez